Zaplatenie poplatku za nedodaný tovar

Můj názor:

Ptáte-li se, zda lze z principu uzavřít kupní smlouvu na ponožky za 1 E telefonicky - ano, jde to (aspoň v Čechách). Firma Vám zavolala, dostal jste návrh, s ním jste souhlasil - smlouva je uzavřena i bez papíru. Existují pak další okolnosti, které mají vliv na lhůtu možnosti odstoupení od smlouvy, její případnou neplatnost atd.

Jiná otázka je, co přesně bylo obsahem toho telefonátu. Např. podle českého občanského zákoníku musejí být "před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace: ..., způsob platby, dodání nebo plnění, ..." (§ 53, odst. 4f). Dohodli jste se navzájem na potřebných náležitostech nutných pro uzavření navrhované kupní smlouvy, např. na způsobu platby? Jestli ne, tak těžko mohou vymáhat platbu předem. Pokud jste se dohodli na platbě předem, neměl jste čekat, ale platit ... ovšem co termíny, byl dohodnut termín, do kdy musíte zaplatit? Otázek by asi bylo víc, závisejí na přesném znění vašeho vzájemného jednání.

Na Slovensku ovšem můžete mít trochu jiné znění zákonů. Zkuste se zeptat nějaké organizace typu Sdružení na ochranu sptřebitelů, určitě u vás jsou taky a mohly by poradit bezplatně mailem.

Ano, je to možné, ale nikdo tady nezná jak rozhovor probíhal, jeho obsah a jak jste s tím suhlasil (nic se podepisovat nemusí, ...). Je faktem, že to umí nabízet tak, že člověka zblbnou. Přečtěte si váš občanský zákoník!
Zásada: nikdy nereagovat na jakékoliv nabídky takto podané a jasně, srozumitelně ODMÍTAT!
Kšefty zpomalují, tak jsou někdy vlezlí, neodbytní, až drzí. Všimnětě si nabídek na slevu na pojistku aut, kolik by mi museli vracet, když nabízí jaké částky na ušetření..., za mobilní volání aj.
Nejhorší je ovšem nereagovat!

Ano, smlouvu lze uzavřít i na dálku,
buď prostřednictvím telefonu
nebo internetu.

Podle mne jste měl fakturu hned vrátit s odůvodněním, že jste žádné zboží neobdržel,
a že proto odstupujete od smlouvy.

Má-li záležitost již vymáhací agentura, bude řešení obtížnější.
Doporučuji se obrátit na některou organizaci pro ochranu spotřebitelů
nebo ještě lépe na právníka.

Všetko je dobré, čo vám tu už napísali, len ešte zostáva nezodpovedaná nevyslovená otázka: čo teraz?

Asi by som im (aj na Courlux, aj na Intrium...) obratom poslal doporučený list s vysvetlením, že pokiaľ viem, nevznikla mi povinnosť platiť, najmä že som neprijal žiadne plnenie, ani si nespomínam, že by som bol býval nedávno čokoľvek objednal alebo uzavrel zmluvu; že v zásade sa nevyhýbam plneniu mojich záväzkov, a ak mi voči nim vznikol, nech mi preukážu z čoho mal údajne vzniknúť, pretože o ničom neviem. No a ďalej už podľa toho, čo budú schopní dokázať - všetko ostatné by som odmietol. (Nezabudnime ani na prípadný prechod prípadných práv z fy Courlux na fu Intrium - aj ten treba právoplatne preukázať.)

Ešte je tu otázka, či to nebudú smerovať k opakovanému plneniu, ale to uvidíte - riešenie by malo nadviazať na predošle uvedené, ale v žiadnom prípade nepreberať (teda, ak to nechcete).

Doplňujem názor inej osoby - právneho zástupcu, na tento prípad:

"Jedná sa zrejme o podozrenie z podvodu a podľa ustanovenia § 221 Trestného zákona, kto na škodu cudzieho majetku seba alebo iného obohatí tým, že uvedie niekoho do omylu, alebo využije niečí omyl a spôsobí tak na cudzom majetku malú škodu, potrestá sa odňatím slobody až na dva roky. Odňatím slobody na jeden rok až päť rokov sa páchateľ potrestá, ak spôsobí ním väčšiu škodu. Odňatím slobody na tri roky až desať rokov sa páchateľ potrestá, ak: a) ak spôsobí ním značnú škodu, b) z osobitného motívu, alebo c) závažnejším spôsobom konania. Odňatím slobody na desať rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak a) spôsobí škodu veľkého rozsahu, b) ako člen nebezpečného zoskupenia, alebo c) za krízovej situácie. Objektom trestného činu je cudzí majetok, bez ohľadu na druh a formu vlastníctva. Majetkom sú nielen veci, ale aj pohľadávky a iné majetkové práva. Škodou na cudzom majetku je ujma majetkovej povahy. Ide nielen o zmenšenie majetku, ale aj o ušlý zisk. Obsahom škody môže byť peňažná suma, nejaká vec, ale aj konanie alebo opomenutie, ktoré má určitú majetkovú hodnotu. Podvodné konanie, teda, uvedenie do omylu alebo využitie omylu, môže smerovať nielen voči poškodenému, ale aj voči inej osobe. Omyl je rozpor medzi predstavou a skutočnosťou. Omyl sa môže týkať aj skutočnosti, ktorá ešte len nastane, páchateľ však musí o omyle iného vedieť už v čase, keď dochádza k jeho obohateniu. Uvedením do omylu je konanie, ktorým páchateľ predstiera okolnosti, ktoré nie sú v súlade so skutočným stavom veci. Môže ísť o konanie, opomenutie aj konkludentné konanie. Uvedenie do omylu môže byť ľsťou, ale môže ísť aj o nepravdivú informáciu. Ide o úmyselný trestný čin. Čin je dokonaný obohatením páchateľa alebo iného".