Ahojte všetci čo ste tu chcem poprosit o radu alebo aspon o kusok pochcopenia a porozumenia..nechapem prečo ma človek v živote taku smolu v mojom pripade už to že som sa narodila bola asi smola...všetko čo ma vyjst a malo byt uspešne mi nikdy nevyjde vždy mi chyba tak malo k uspechu už neviem co mam robit som totalne v koncoch snažim sa ako možem ale proste mne fakt nikdy nic nevyjde... ci zo skolou ci z robotou ci zo vztahmi s blizkymi ...vždy mam tak malo na dosah a vždy padnem znova na hubu.. velakrat som už vstala a pozbierala sa pretože nemam vo zvyku sa vzdávat ale každy asi vie že čo je už vela to je vela a jednoducho po tolkych neuspechoch pride odradenie a rezignacia a to je už moj pripad. hoci mam len 23 už fakt nevladzem nikto si nevsima ako sa snažim kazdy si vsima len to zle že mi nic nevychadza este aj za to ma obvinuju nemam sa ani skym poradit ci porozpravat..tymto sa nechcem lutovat len chcem poprosit ako dalej ako mam zacat mozno staci len zmena zmyslania ale nema mi kto pomoct.. preto sa obraciam na Vás milí priatela ak mi viete co i len kusok poradit bola by som vam velmi vdačná dakujem krasne za odpovede a rady
0x
Ahoj "momo", chceš vědět jak dál. Řekl bych, že musíš trošku změnit svůj pohled na svět. Ty totiž vidíš všechno příliš černě. Musíš ráno vstát, podívat se do zrcadla, říct si jsem fakt hezká holka, pak se podívat z okna jak tam svítí sluníčko nebo jak tam krásně prší. Nesmíš si říkat nedosáhla jsem toho, ale říct si tentokrát jsem toho skoro dosáhla. A to samé je o lidech, tak jak ty se díváš na ně, tak se oni dívají na tebe a podle tvé nálady k tobě přistupují. Rozumíš, jak to myslím? Prostě ve všem hledej kousek něčeho hezkého, toho pozitivního. To ostatní házej za hlavu. Usmívej se na lidi a oni se budou usmívat na tebe. Vždyť krása života se skládá právě ze spousty takovýchto maličkostí.
to je to... ked si človek povie stale skoro som to dosiahla tak malo mi k tomu chybalo, tak blizko som bola pri ciely... tak vtedy asi troska zmeni nazor na to ako si to napisal, vtedy to človeka zacne fakt važne štvat a zacne byt hnusny sam na seba, na druhych a rozmyslat nad nespravedlnostou.. o to je to horšie ked potom vidi ludi ktory sa tak nesnažili, mali to všetko na haku a skončili lepsie jak ja.. vtedy to boli najviac a vtedy nenavidim cely svet.. je to vždy tak tý ktory si to doopravdy zaslúžia nemaju nič a taky ktory maju na haku su hlupy, a neviem este co takym to vyjde vždy... Viem že teraz hovori z o mna zatrpknutost a priznavam si to...ale proste tak to citim a neviem s atym zmierat že to bohužial takto v živote chodi
0x
0x
Ahoj, momo. Každého člověka občas přepadne pocit bezmocnosti, lítosti a toho, že mu nic v životě nedaří. Ale je potřeba být nad věcí. Ono všechno zlé je k něčemu dobré. Z chyb se člověk časem poučí a snaží se jich vyvarovat. Když máte někdy pocit, že Vás lidé "neberou" a vidí na Vás jen to špatné, zkuste si říct _ no tak ať, nemám zapotřebí se vnucovat a když mne neumí ocenit, je to jejich problém a ne můj. Nepoddávejte se tolik názorům druhých. Jste mladá tak se naučte čelit věcem s elánem a nebuďte tolik ušlápnutá a zavřená ve své ulitě jen se svými bolístkami. To Vám neprospívá a nikdo Vám s psychikou tolik nepomůže, jako Vy sama. Každý občas dojdeme na rozcestí a váháme kudy se dát dál a jak se rozhodnout. Je třeba vždycky vycházet z toho, co je pro nás prioritou. Čeho chceme dosáhnout, co nás baví, v čem můžeme být úspěšní a prospěšní. Takže si zkuste nastavit své cíle a motivaci. Nebuďte pasivní, ale aktivní. Je lepší dělat věci a třeba chybovat, než nedělat pro sebe vůbec nic. Na své pouti životem posbíráme každý své zkušenosti, ať již dobré, nebo špatné. Jde jen o to, jak s nimi dokážeme naložit. Věřte, že je lepší za každé situace, pěstovat si v druhých přátele, ne nepřátele. Lásku a ne nenávist. Jsme různí a ne vždy chytrost, bystrost, inteligence, znamená moudrost, skromnost a pokoru. Ale Vy jste Vy a jací jsou druzí, Vás tolik depresivně trápit opravdu nemusí. Obklopte se lidmi, s kterými se prostě cítíte dobře, navštěvujte místa, která jsou Vám příjemná, věnujte se koníčkům, které Vám přináší radost do života a užívejte si ho. Bez zbytečných stresů a trápení, protože na to je vždycky času dost. Pak budete mít i větší sílu čelit tomu. Podívejte se na všechny možnosti, které ve svém životě můžete s klidem zvládat. A občas si vzpomeňte na lidi, kteří toto nemohou (např. různě postižení, lidé bez domova atd.) Život je někdy složitý, ale v podstatě jste na tom ještě dobře, nemyslíte? Pro někoho je to možná hloupý názor, ale pro mne je důležité, že je můj. S Vámi jsem se o něj nyní podělila. Jak s ním naložíte, je jen na Vás. A o tom to je! Mějte hezký den.
0x
Hlavu hore. Mozno sa len na vsetko pozeras z tej horsej stranky. Treba stale hladat vo vsetkom co sa ti stane aj nieco pozitivne nic sa nedeje bez priciny. Odporucila by som Ti precitat knihu al. si pozrieť film The secret (Tajomstvo).Ja som mala podobne pocity v zivote casto mam 26 rokov teraz a zivot sa mi zmenil zo dna na den spoznala som z nicoho nic svojho terajsieho manzela chodili sme spolu pol roka, potom sme sa vzali a dnes mame krasneho syna ktory mi dava zmysel zivota
dakujem za rady ide o to, že to všetko čo ste mi napisali robim, pred každym sa usmievam tešim sa zo slnečneho počasia snažim sa pozerat na svet pozitivne..lenže to je to že vsetko je to len povrchne, všetky tie usmevy, dobra nalada...nikto nevydi jak mi je vo vnutry na vonok to vyzera že som štastna nic mi nechyba ale v tom vnutry je to stale... v podstate bojujem sama proti sebe ja vim že život je velmi kratky na to aby sme niečo lutovali, ale o to je to horšie ked si to sama uvedomujem ako ten čas leti a čo všetko som už mohla mat mohla dosiahnut a pritom je to stale o tom istom o tom neuspechu, povrchnosti ludi.. smole, ktora ma stale prenasleduje..rozmyslala som aj nad radou psychologa ale nymyslim si že je to hned riesenie navstevovat ho potom v podstate clovek vyzera ako slaboch pred ostatnymi a to ja len velmi nerada ukazujem. Vždy sa snažim byt silna hračka vo všetkom, ale proste dakedy fakt nestaci sa kukat na ten svet len cez tie ružove okuliare ked viete a stale vas rozožieraju tie iste veci a ktomu pribudaju dalsie a dalsie.. je pravda že su ludia aj bez domova 1000xhorsie pripady ako ja.. lenže ja sa stym nejak proste neviem vyrovnat chela by som aspon raz v živote, ked sparvim nejake rozhodnutie a viem že je dobre aby mi to vyslo hned na prvy krat.. chcem tak vela?
Si ešte strašne mladá na takéto závery, život je dlhý a okrem toho je v ňom toľko zvratov -výšok a pádov, že to si nevieš ani predstaviť. Vadí Ti, že sa Ti nedarí tak, ako si to predstavuješ, ale keˇd sa pozrieš na iných, o ktorých si myslíš, že sú na výslní, zistíš, že tiež majú svoje veľké bolesti a choroby o ktorých ani len netušíš.Ja pozerám na život tak, že nikto nemôže mať všetko, resp. každý má nejaký svoj kríž a keby nebol tento, bol by druhý-napr. nejaká veľká choroba, tragédia v rodine atď. Čo je lepšie, prechodne zažívať nezdary a pocit, že si tak trochu možno outsider, alebo byť napríklad stále na liekoch, s tým, že budeš žiť len pár rokov. Lebo sú aj také prípady. Proste nie je dobré sa pýtať, prečo práve ja? Lebo, . Ale možno by Ti pomohol aj dobrý psycholog, doba je taká, že ľudia ho čoraz viac potrebujú, nie je to rozhodne hanba.Ale ja aj tak verím, že u Teba sa karta obráti a o pár rokov sa všetkému tomuto budeš iba smiať.
Doufám že s příchodem Jara veškeré chmury zaženete...
Nenesieme zodpovednosť za správnosť informácií a za škodu vzniknutú ich využitím. Jednotlivé odpovede vyjadrujú názory ich autorov a nemusia sa zhodovať s názorom prevádzkovateľa poradne Poradte.sk
Používaním poradne súhlasíte s personalizovanou reklamou, ktorá pomáha financovať tento server, ďakujeme.